Existuje jen jedno dobro a to je vědění. Existuje jen jedno zlo a to je nevědomost. Sokrates

Obrozenci 1

4. dubna 2007 v 22:53 |  Osobnosti
Dnes tu mám pár dobových obrázků nebo fotek našich významným obrozenců, především z raných fází národního obrození. Pravděpodobně mi zde zezačátku budou někteří chybět, ale budu se je snažit v blízké době doplnit. Navíc zde nechci zveřejňovat podrobné životopisy, ale spíše zajímavosti a význam díla našich oborzenců (případně, kde se o nich dozvíte něco navíc). Myslím, že když bude někdo chtít přesnější informace o tom či onom obrozenci, může je vyhledat v každé dobré encyklopedii. Zde jsem si dal za úkol rozhořet ve vás jiskru zájmu o skupinu lidí, díky které je tento článek (a vůbec všechno co denně všude vidíte a čtete) napsán v češtině. Za jejich práci bych jim chtěl poděkovat, protože se náš jazyk zachoval jen díky nim.
Josef Dobrovský (17.8. 1753 - 6.1. 1829)
Jeden z našich prvních a dle mého soudu nejvýznamnějších obrozenců. Žil v době, kdy ještě sám musel psát své stěžejní práce v latině nebo němčině, aby jim tehdejší vzdělanci rozuměli (pár drobnějších prací napsal ovšem i v češtině). Byl neobyčejně vzdělaný a měl široké pole zájmů. Položil základy slavistiky, byl historik, jazykovědec, etnograf, archeolog, numismatik, kritik, a vychovatel (u Nosticů). Zároveň byl vysvěcen na kněze a své školení zahájil u jezuitů. Život mu znepříjemňovala duševní choroba, která se projevovala občasnými záchvaty "pomatení mysli", které ovšem za krátkou dobu opět pominuly. Přesto, že byl jedním z největších obrozenců, nikdy nechtěl dát přednost líbivé lži před pravdou. Rukopis Zelenohorský označil za podvrh (zajímavé je, že rukpis Královédvorský považoval za pravý), čímž proti sobě rozpoutal kritiku ostatních vlastneců (zejména lidí okolo Jungmanna). Z Dobrovského se rázem stal z nejlepšího vlastence největší zrádce. K tomu ještě přispělo to, že sám proti němcům necítil žádnou zášť, nelíbila se mu násliná germanizace, ale od většiny vlastneců se lišil tím, že si německé kultury vážil, zatímco ostatní němčinu a Němce nenáviděli, on v sobě zášť neměl a i to mu slouží ke cti. O jeho vědecké autoritě svědčí i to, že Václav Hanka, svůj další podvrh, Zlomek Evangelia sv. Jana, vydal až po smrti Dobrovského, protože Dobrovský by jeho padělek ihned odhalil. Dobrovský se přátelil s mnoha evropskými vzdělanci, např. s Goethem, který v jednom svém dopise ocenil kvality Dobrovského. Sama vědecká práce Dobrovského je velmi rozsáhlá a i přes to, že Dobrovský sám měl pochyby o tom, zda se podaří český jazyk zachránit, dokázal položit solidní základy, díky nimž se český jazyk podařilo zachovat. Navíc byl Doborvský dokladem toho, že snahy o obrození českého jazyka nejsou zájmem pouze nevzdělaných lidí, ale že se týkají i vyšších vrstev. Doborvský sepsal první ucelený přehled české literatury v historii (Dějiny české řeči a literatury) a navíc dokázal skvěle rozpoznat k jakému typu poezie se český jazyk hodí (viz. Česká prozodie). Doborvský sám měl fenomenální jazykovou paměť - ovládal kolem 12 jazyků. Velmi důležitou praví Dobrovského je dvoudílný Německo-český slovník. Díky své zálibě v modrém oblečení si vysloužil přezdívku "modrý abbé". Když se v roce 1828 vracel ze své badatelské cesty z Vídně, zastavil se v Brně. Tam se ubytoval u Milosrdných bratří. Odtud vycházel na procházky do města a okolí (dokonce došel pěšky až do Rajhradu). Právě to, že chodil pěšky a nevzal si kočár způsobilo, že nachladl a krátce po novém roce umírá. Pohřben je v Brně na Ústředním Hřbitově. Pro zájemce, kteří mají zájem o dílo Dobrovského doporučuji knihy Josef Dobrovský - Výbor z díla a Z náboženského odkazu Josefa Dobrovského, pro zájemce o jeho pobyt v Brně knihu Doborvský a Brno a o jeho život a dílo a dobu, ve které žil doporučuji Josef Dobrovský od Milana Machovce. PRavděpodobně nejuceleněji popsal jeho život Vincenc Brandl. Jeho kniha nedávno znovu vyšla a je celkem levná. Jsou v ní často citované dopisy a různé dobové dokumenty, takže je to o to zajímavější.
Václav Matěj Kramerius (9.2. 1753 - 22.3. 1808)
Kramerius šířil vlastenectví přesně na opačné frontě než Josef Dobrovský. Zatímco Dobrovský se snažil vzbudit zájem ve vyšších vrstvách, kde češtinu většinou považovali za podřadný jazyk, Kramerius se snažil rozšířit češtinu mezi prostým lidem a zušlechtit ji. Oba tyto směry byly velmi důležité - vzdělaní lidé mohli pro češtinu více vykonat, ale pokud by se poněmčilo prosté obyvatelstvo už by nikdo nedokázal češtinu oživit, bylo proto potřeba vytvořit zdravé jádro českého jazyku, především mezi prostým lidem. A Kramerius byl v tomto směru geniální. Vystudoval jezuitské gymnázium a v Praze byl mezi ostatní vlastnece uveden J. Dobrovským. Tam se uchytil u rytíře Jana Františka z Neuberku, který byl sběratel starých písemností. Kramerius se stal jeho archivářem a knihovníkem. Už tam získal velký rozhled a oblíbil si naše staré autory (např. Veleslavína). Sám začal překládat cizí písemnosti a přeložil knihu, která se ve své době stala velmi oblíbenou, tzv. Kniha Josefova popisovala a oslavovala skutky císaře Josefa II. Kramerius začal pracovat v Schönfeldských c. k. poštovských novinách (tehdejší jediné česky psané noviny). Velmi neuspořádané noviny se mu podařilo velmi přehledně uspořádat a ustanovil stálé rubriky. Dá se říci, že díky němu se prodejnost novin velmi zvýšila. Poté se Kramerius rozhodl k riskantnímu pokusu a roku 1789 založil své vlastní Krameriusovy c.k. pražské poštovské noviny, které byly krátce poté (roku 1791) přejmenovány na Krameriusovy c.k. vlastenské noviny. Noviny slavily obrovský úspěch a jejich prodej se za krátký čas ztrojnásobil. Kramerius se stal i schopným vydavatelem. Zřídil vydavatelství Česká expedice (ta sloužila zároveň jako knihkupectví a antikvariát), kde vydával nejen staré české, ale i nové, do češtiny přeložené, knihy. Vydal tak například Trojanskou kroniku, Ezopovy bajky, Robinsona Crusoea (vydaných titulů bylo kolem 80). Kramerius také vydával velmi oblíbené kalendáře, které měli za úkol jak popavit tak i poučit. Česká expedice se vůbec stala baštou tehdejších vlastenců. Po Krameriově smrti převzal jeho noviny syn Václav Radomil, který ovšem zdaleka nebyl tak zdatný vydavatel jako jeho otec a noviny po čase zanikly (nicméně se Radomil angažoval jako spisovatel a mnoho jeho věcí se dá ještě dnes sehnat). Význam Krameriových novin pro tehdejší dobu byl nesmírný. Díky němu se čeština začala opět zmáhat a prostý lid si začal uvědomovat svou národní identitu a zaroveň se mu dostalo do rukou množství starých českých knih. Kramerius položil solidní základy dalším pracem obrozenců, kteří muhli začít požadovat světovost české literatury a začali překládat i významnou cizí literaturu (např. Jungmann přeložil Millův Ztracený ráj).
František Vladislav Hek (11.4. 1769 - 4.9. 1847)
Myslím, že popisovat život F.V. Heka je zcela zbytečné. Tento vlastenec se proslavil především díky tomu, že ho použil A. Jirásek ve svém románu F.L. Věk. Život tohoto Dobrušského rodáka se celkem shoduje s osudy vylíčenými ve výše zmíněném románu (například ovšem ve skutečnosti neexistovala postava Žalmana). Byl synem kupce z Doburšky a díky nadání se dostal na studia do Prahy, kde se seznámil s vlasteneckou veřejností. Po návratu do Dobrušky začal šířit národní obrození na venkově (např. půjčoval knihy a snažil sezřídit české divadlo, což se mu ovšem kvůli odporu vrchnosti nepodařilo.. Do své knihovny získal přes 3000 svazků knih, které ovšem většinou shořely při požáru v roce 1806, stejně jako celý jeho obchod - jediné co se zachovalo byly známé mořské panny, které vysely nad pultem krámu. Tento požár s polečně s finanční krizí v Habsburské monarchii způsobil, že se Hek z finančních problému nemohl dostat. V roce 1821 mu zemřela manženlka, Hek prodal zbytky svého obchodu a a odešel z Dobrušky. Konec života strávil u své dcery, která se provdala za zámožného člověka.
Literární dílo F.V. Heka je v naší literatuře průkopnické, je označován jako první český novodobý satirik. Napsal mnoho epigramů (některé z nich jsou v sekci Texty) a vydal satirické dílo Velký pátek. Také je autorem několika hudebních skldeb, které se prý ještě dnes hrají, bohužel jsem neměl příležitost některou z nich osobně slyšet. Pokud se chce někdo dozvědět něco o jeho životě, doporučuji přečíst si Jiráskův román, anebo se vypravit do Dobrušky, kde je Hekův rodnný dům, v kterém se nachází expozice o jeho životě. Také je možné přečíst přímo jeho dílo a to především ve vydání jeho spisů (3 díly), které sice byly vydány v 1. republice, ale dnes se ještě dají v některých knihovnách ještě sehnat.
Jan (nebo také Ján) Kollár (29.7. 1793 - 24.1. 1852)
Je jedním z prvních slovenských buditelů spolu se šafaříkem a zároveň byl posledním slovenským obrozencem, který ještě psal česky. Sám Kollár nechtěl prosazovat slovenštinu, protože se bál, že by tak došlo k rozštěpení jednoty mezi Čechy, Moravany a Slováky a jejich úsilí by tím bylo ztíženo.
Kollár se narodil v obci Mošovce na dnešním Slovensku. Byl synem evangelického rolníka. Kollár nejprve studoval na latinské škole, ale otec mu dále nechtěl studia platit a dal ho vyučit na řezníka. To se ovšem Kollárovi nelíbilo a sám se vydal proti otcově vůli studovat na lyceum v Bánské Bystrici. Poté odešel do Prešpurku, dnešní Bratislavy, kde byl vychovatelem v evangelickém sirotčinci. Nakonec odešel do Německa, kde studoval na univerzitě v Jeně bohosloví. Tam ho velmi ovlivnil vlastenecký život Němců. Osobně se také ve Výmaru setkal s J.W. Goethem. Kromě toho se zde také seznámil s Frederikou Wilheminou Schmidtovou, kterou si později vzal, a která ho ovlivnila na celý život - například podle ní vytvořil svou nejslavnější postavu Mínu v eposu Slávy dcera. V roce 1819 se vrátil na slovensko, kde byl vysvěcen na evangelického kněze, odtud se odebral do Peště, kde začal působit nejen jako kněz, ale i jako vlastenec a stal se obhajovatelem práv Slováků proti Němcům a Maďarům. Kollár se vždy snažil bojovat za osvobození Slovanů a jejich vzájemné propojení (dobře je to patrné ve Slávy dceři). Kollár vydal nejprve sbírku Básně, poté svoje nejznámější dílo Slávy dceru. Při jejím psaní se patrně inspiroval jinými autory - Byronem, Dantem, Petrarkou. Děj je takový, že básník prochází jednotlivé slovanské země a jeho průvodci jsou Mína, dcera bohyně Slávy a Mílek (=amor). První vydaní v roce1824 obsahovalo 154 sonetů, které byly rozčleněny do tří zpěvů - Sála, Labe, Dunaj. Kollár na tomto díle pracoval až do své smrti a posmrtné vydání (1852) už mělo 2 další zpěvy - Léthé a Acheron a celkem ho tvořilo už 645 sonetů. Autor totiž chtěl ze svého eposu udělat encyklopedii, která by obsahovala historii všech slovanských zemích. Toto rozšíření se značně projevilo na čtivosti a srozumitelnosti textu. Zato původní vydání v roce 1824 sklidilo u vlastenců veliký úspěch a dílo se rázem stalo jedním ze stěžejních děl národního obrození. Dále vydal Kollár Písně světské lidu slovenského v Uhřích, což vlastně byly sebrané slovenské národní písně - pracoval na nich s Pavlem Josefem Šafaříkem. Kollár také vydal 110 svých kázání ve dvoudílné knize (1844) a cestopis o své cestě do Horní Itálie.V roce 1849 byl jmenován profesorem slovanské archeologie na Vídeňské univerzitě, kde pracoval až do své smrti. Jeho rodný dům se bohužel nezachoval, protože 1863 vyhořel. zachovala se akorát sýpka, která byla z kamene a ve které je dnes Muzeum Jana Kollára.
Pokud by dnes chtěl někdo studovat Kollárovo dílo, pak je celkem jednoduché sehnat Slávy dceru a v nedávné době byl vydán ve vydavatelství Kalich vábor jeho kázání (celkem 8 kázání) pod názvem Nedělní, svátečné a příležitostné kázně a řeči - stojí 20 Kč, takže se to určitě vyplatí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xmkikcqyb xmkikcqyb | E-mail | Web | 9. června 2009 v 17:43 | Reagovat

hASsjr  <a href="http://tydnogoepcld.com/">tydnogoepcld</a>, [url=http://mehijzvuqaca.com/]mehijzvuqaca[/url], [link=http://vpmntbigvhsf.com/]vpmntbigvhsf[/link], http://tzrtsxantqyo.com/

2 bfrdjqfea bfrdjqfea | E-mail | Web | 17. června 2009 v 3:02 | Reagovat

GY2KCW  <a href="http://ppzqzgnplrtk.com/">ppzqzgnplrtk</a>, [url=http://tztnfqsbtdtg.com/]tztnfqsbtdtg[/url], [link=http://lvbewgkiwnmy.com/]lvbewgkiwnmy[/link], http://uxcwzdqoqpho.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama